" Z pomyslných výšin až na výsluní "

(3. obraz ze série 4)

Třetí obraz čtyřdílné série zachycuje fázi, kdy se po cestě vzhůru objevuje světlo, klid a stabilita. Energie předchozího výstupu se mění ve vědomý nádech – v prožitek výšky, přehledu, nadhledu.

Je to okamžik, kdy člověk v sobě zakotví – ne triumfem, ale přijetím.
Kdy nezáří pro druhé, ale zevnitř.

Zlatý základ zde symbolizuje nejen hodnotu, ale i zralost.
Zlatá se zde nepyšní, ale září tiše, skrze zkušenost.

Dynamické linie se rozvíjejí v prostoru, ale již nekříží se.
Bílá se stává světlem, červená sebevědomým rytmem – a kruhové motivy jako by přinášely rovnováhu, návrat k celistvosti.

Je to chvíle, kdy se člověk ocitá „na výsluní“ –
ne však jako někdo, kdo bojuje, ale jako ten, kdo pochopil, že i světlo má své stíny, a přesto se vyplatí stát v jeho paprsku.